Rubriky
Jedlý les Zahrada

Jak založit jedlý lesík na zahradě

Jak jsme si na zahradě založili vlastní jedlý mini lesík. Postup krok za krokem. Metoda svejlů a zeleného hnojení.

Původní myšlenka byla, že si uděláme v přední části zahrady jedlý mini lesík. Zaujala mě metoda japonského botanika Miyawakiho.

Rozměry cca 10 x 4 m.

Ovšem když jsem zjistil, kolik zeminy by bylo potřeba vybagrovat a kolik by to ve výsledku stálo, tak jsem se rozhodl, že zvolím jinou metodu.

Rozhodl jsem se, že zasadím stromy ve dvou nerovnoměrných řadách, tak že se budou jednotlivé stromy vzájemně (zick-zack) střídat.

Nejprve jsem tedy zasadil na podzim stromy (více o pěstování ovocných stromů).

Krátce na to nás překvapil první sníh
A v lednu nadílka pořádného sněhu (takže zásoba vody pro stromy zajištěna)

Na konci února rozmrzla půda, tak jsem se pustil do kopání svejlů (více o tom proč a jak dělat svejly).

Odkopanou zeminu jsem použil pro tvorbu valů a udělal z toho něco jako vyvýšený záhon, který jsem poté přikryl slámou.

V březnu jsem odkryl slámu a přidal k původní jílovité hlíně kompost. Tím jsem valy připravil na budoucí sadbu a opět přikryl slámou.

Na konci března jsem ještě odkopal druhý svejl a doplnil valy o další hlínu, opět jsem přidal kompost.

Také jsem stromy nabílil hašeným vápnem, abych je ochránil před prvním ostrým jarním sluncem a výkyvy teplot mezi dnem a nocí (to se mimochodem má dělat už na podzim).

Vše jsem poté opět pokryl slámou jako ochranu před sluncem a vysušením půdy.

Na jaře jsem odkryl vybrané valy mezi stromky a vysel do hlíny semínka zeleného hnojení (Více o tom, proč a jak pěstovat dusíkáče).

Zelené hnojení je dobrý zdroj pro mulč i pro zlepšení okolní půdy. Má také výhodu v tom , že bohatě kvete a přiláká různé včely a čmeláky.

Také jsem natřel všechny stromy lepem na mravence, neboť na naší zahradě jich máme opravdu mraky a mají ve zvyku nosit na stromy mšice, které strom oslabují.

(Zkušenost s lepem je zatím taková, že na začátku funguje velmi dobře a mravenci se přes něj nedostanou. Časem však na lepu ulpívá různý hmyz a lep časem ztrácí účinnost. Je tedy potřeba jej pravidelně obnovovat. S lepovými pásy naopak zkušenost dobrou nemám a prakticky vůbec nefungují a je s nimi hrozná manipulace).

Více v článku: Jak se zbavit škůdců na zahradě.

Zelené hnojení pak společně se slámou dělá hezký barevný kontrast a na rozdíl od obyčejné trávy váže v půdě dusík, který budeme potřebovat do budoucna.

V určité fázi vám ale některé zelené hnojení (např. hořčice nebo řepka) přeroste stromy a stává se z toho džungle.

Osobně mi to nevadí, neboť zelená hmota hezky bzučí a chrání stromy před ostrým sluncem či větrem.

Problém je ve chvíli, kdy přijde prudký déšť a veškerá zelená hmota lehne a nevypadá to už tak hezky.

V tu chvíli přijdou na řadu zahradní nůžky a je potřeba zelenou hmotu ostříhat. Ostříhanou hmotu poté použiju jako mulč i hnojivo a naskládám jej kolem stromů.

Nevýhodou odkryté hlíny a posekaného hnojení je, že se opět objeví tráva a valy obecně hodně zarůstají.

Poté můžeme cyklus opakovat a provedu následující:

  • Zryju zbylé stonky a zapravím do půdy
  • Zryju půdu a přidám případně další hlínu
  • Do odkryté půdy zaseju nové hnojení
  • Přikryju tenkou vrstvou slámy
  • Zalévám dle potřeby (pokud neprší)

Zelené hnojení poté znovu vzejde a vydrží nám až do podzimu.

Na podzim jej znovu sklidím a zapravím do půdy. Půdu poté opět pokryju slámou či štěpkou.

Letní jedlý lesík (srpen 2021)

Zatím je zkušenost taková, že zelené hnojení opravdu zafungovalo a stromy měly krásné přírůstky i během léta, kdy jiné stromy (bez zeleného hnojení) trochu živořily a některé dokonce chcíply (zřejmě vlivem přemokření, hlodavců a následného sucha).

Na valy jsem vysel vojtěšku, trávu kolem svejlů sekám a nechávám jí na místě jako mulč
Meruňce se na tomto místě daří, je krytá skleníkem před S větrem a má tam dost teplo. Měla mimořádné přírůstky oproti ostatním stromům

Plán na podzim 2021

Les se mi zatím zdá na můj vkus pořád dost prořídlý a nevýrazný. Což je dané tím, že je čerstvě vysázený a stromy jsou zatím malé.

Nicméně,..

Když tam byla ta vzrostlá hořčice, tak se mi to líbilo více a myslím, že to i lépe fungovalo (stín, větrolam, držení vlhkosti -ale zároveň využití přebytečné vody).

Jediná nevýhoda bylo to, že stromy měly méně slunce, ale to se dá managovat zastřiháváním zeleně.

Rozhodl jsem se, že tedy jednak dosázím ke každému stromu kostival (hluboce koření, láká včely a je dobrým mulčem pro stromy). To už jsem udělal.

Dále pak vysázím mezi stromy ovocné keře (do 2 m výšky max).

A nakonec jeden další experiment: Ke každému stromu zasadím poblíž strom vázající dusík: Trnovníky a hlošiny.

Proč? Protože dusíkáče budou ovocným stromům dodávat dusík a ty díky tomu lépe porostou. Zároveň nebudu muset pokaždé sázet nové zelené hnojení. Díky zastřihávání těchto rychle rostoucích stromů zase získám ideální mulč zdarma.

Také bych rád více využíval mykorhizy (co je mykorhiza) a metody hodně silného mulče. Ukázalo se nám, že tam kde nemáme hodně organické hmoty, tak stromy trpí nedostatkem živin a následně podléhají různým škůdcům.

Na podzim nás tedy opět čeká sázecí sezóna a na jaře snad konečně pořádný jedlý lesík 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *