V následujícím článku vám ukážu, jak vytvářet svejly pro zadržování vody. Názorná ukázka u nás na zahradě v ovocném sadu. Krok za krokem.
Proč dělat svejly?
- Svejly zadržují vodu
- Strom má dostatečnou zásobu vody
- Předcházení vysychání půdy
- Stromy rostou rychleji a lépe
- Voda se zadrží tam, kde je potřeba
- Účinný nástroj proti suchu
- Působí jako přirozený přírodní prvek v krajině
- Využíván pro pěstování již tisíce let
Pro koho nejsou svejly ideální
- Kdo chce mít velkou rovnou plochu typu anglický trávník
- Kdo má často zamokřenou půdu
- Kdo má problém s vysokou hladinou spodní vody
Jednoduchá tvorba svejlu
Svejl můžete tvořit na rovinatém pozemku i ve svahu (tam je obzvlášť důležitý a dělají se tzv. terasy). Můžete začít svejly a teprve později sázet stromy, nebo udělat svejly u již zasazených stromů (pokud máte dostatečné rozestupy).
Já jsem zvolil tvorbu svejlů u stromů, které jsem zasadil na podzim a nyní (v předjaří) jsem se rozhodl, že chci stromům poskytnout dostatečnou zásobu vody na léto a zároveň vysázet kolem dusíkaté rostliny, které budou stromům dodávat na začátku živiny.
Nejprve jsem odkopal rýhu podél stromů a odkopané drny jsem navršil do kopečku vedle stromů.
Z drnů postupně vznikne val, který poté využijeme pro zelené hnojení. Jednak nemusíme kopat tak hluboko a za druhé to dá do budoucna stromům potřebné rostliny (tzv. rostlinný guild).
Drny dáváme vždy trávou směrem dolů a hlínou nahoru. Aby tráva znovu nevyrašila, ale naopak krásně zetlela a posloužila nám jako hnojivo.
Stromy jsem nesázel do řady, takže i svejl se klikatí jako říčka podél stromů. Jakmile je rýha hotová, tak jí posypu slámou (aby se po dešti nerozbahnila) a navršené drny nejprve rozryju na menší kusy a poté také zasypu slámou (zde je to z důvodu, aby hlína nevysychala a udržela se potřebná vlhkost).
Navrstvená zemina se poté propojí s již navýšeným valem kolem stromu a vytvoří propojený val.
Jakmile přijde nějaký vytrvalejší déšť, tak se svejly naplní vodou a ta tam vydrží dokud jí nevysuší slunce, nebo dokud jí nenasají kořeny vysázených stromů.
Svejly dělejte vždy dostatečně blízko u stromů (ať má přístup k zadržené vodě), ale zase ne příliš blízko, ať nepoškodíte kořeny stromu.
Do vzniklé rýhy můžete dát buď slámu nebo i kousky dřeva pro lepší udržení vody. Já osobně jsem dal slámu, abych mohl v sušších dnech používat svejl jako cestičku podél stromů.
Sázení zeleného hnojení u svejlů
Další den odkryju slámu z valů, přidám další hlínu, kompost a přísady pro zlepšení půdy (dřevěné uhlí, perlit, písek).
Jakmile je vhodná doba a počasí, tak můžeme zasít některou ze směsí pro zelené hnojení. Já jsem např. zvolil několik různých směsí dusíkatých rostlin (svazenka, jetel, vikev) a rostlinu na provzdušnění půdy (čirok).
Semínka rozházím na půdu, trochu zapravím a poté pravidelně kropím vodou, dokud nevyklíčí a nezajistí si tak dostatečnou zelenou plochu proti vysychání půdy.
Odkrytou slámu použiju na zakrytí zbylé okolní travnaté plochy jako mulč.
Zelené hnojení můžete posekat a použít jako mulč, nebo na podzim posekat, zapravit do země a použít jako hnojivo.
Je potřeba podotknout, že toto hnojení je pouze dočasné, než se jedlý les stane samostatný a bude si svůj mulč vytvářet sám (opadem listí, zbytkem větví a plodů). Případně můžeme časem zasadit nějaké trvalé rostliny a dusíkaté keře, které jsou také prospěšné (např. rakytník, čimišník nebo hlošina).
Jakmile budu mít aktuální fotky, jak svejly fungují, tak je sem doplním.
4 reakce na „Jak a proč dělat svejly pro zadržování vody“
Dobrý deň, v prvom rade ďakujem za užitočné informácie v tomto a iných článkoch.
Čo sa týka svejlov, potýkam sa s pár nejanosťami a dúfam, že sa od Vás dozviem viac. Absolútne rozumiem užitočnosti svejlov na svahu, kde by voda inak odtekala. Aký prínos ale majú na rovine, kde voda neodtečie a vsakuje sa tam, kde naprší? Keď vykopem jarok, teoreticky nebude mať moja záhrada viac litrov vody len preto, že sa voda vsakuje v priehlbine a nie na rovnej ploche, alebo je to chybná úvaha?
Potom je možno relevantná otázka, či sa voda rýchlejšie odparuje z pôdy alebo z vodnej hladiny, teda či po skončení dažďa stratím viac vody vysychaním povrchu pôdy vs. voda stojí v svejloch a odparuje sa odtiaľ, a nakoľko signifikantný by ten rozdiel bol. Lebo na druhú stranu, pri rovnom pozemku bez kanálov mám väčšiu plochu, ktorá má kapacitu vsakovať vodu.
Veľmi ma zaujíma, čo si o tom myslíte a zúfalo sa chcem dozvedieť viac, ďakujem vopred za odpoveď.
Dobrý den,
děkuji za otázku.
Je pravda, že u kopcovitého terénu mají svejly větší efekt a jsou přímo životně nutné z různých důvodů.
Nicméně, i na rovinatém pozemku mají svejly svůj smysl. Jednak žádný pozemek není nikdy stoprocentně rovný. Takový pozemek by sám o sobě nebyl dobře nadesignován, neboť potřebujte vodu minimálně odvádět např. od baráku nebo jiných staveb a také myslet na to, že když přijdou velké deště, tak nechcete mít z pozemku jedno velké jezero.
Za druhé, vám nejde jen o zadržení vody na povrchu, ale řešíte i určité proudění vody a zachytávání na daných místech. Vodu potřebujete zachytit u stromů, které jsou v určité části pozemku. Takže i když máte rovinu, tak někde vodu potřebujete zachytávat a jinde jí zase z praktických důvodů mít nechcete.
Tu vodu je potřeba vnímat jen jako špičku ledovce. To, co vidíte, tak není veškerá voda. Správně udělaný svejl má většinu vody zachycenou pomocí valu v podzemí a strom jej může čerpat postupně dle potřeby.
Co se týče vypařování vody ze svejlu, tak jsem na to již částečně odpověděl výše. Vás by neměla zajímat primárně ta viditelná voda na povrchu, ale ta podzemní. Povrchová se vypaří podle toho, jak hluboké a velké máte svejly. Jinak vodu neudržujeme jen svejly, ale snažíme se jí obecně udržovat pomocí pořádného a silného mulče. Z půdy se vám voda bude rychle vypařovat, pokud bude půda holá (nebo anglický trávník), ne pokud bude zakrytá pořádným mulčem. Stejně tak svejly je možné zasypat vhodným mulčem a poté i ta voda na povrchu nebude vysychat tak rychle.
Dobrý den, chci se zeptat jestli má smysl udělat tyto svejly i u starých ovocných stromů a ořechů na úplně rovném pozemku, ve srážkovém stínu. Hodně starých jabloní, hrušní, broskvoní, nektarinek nám v posledních letech kvůli suchu odešlo. Chci zachránit aspoň něco, ale bojím se poškození kořenů. V jaké vzdálenosti od kmene stromu by se tedy daly dělat svejly? Za okapovou linií, nebo přímo pod ní?
Předem děkuji za odpověď.
Smysl to určitě má, pokud vás trápí sucho.
Jinak těžko poradit takto na dálku. Musel bych vidět ten konkrétní případ a podle toho i říci více. Určitě bych nekopal tam, kde mají stromy již kořeny a svejly se mají dělat v dostatečné vzdálenosti od stromů. Obecně, pokud vás trápí sucho, zaměřil bych se na pořádně silný mulč z kartonu, větví, listí a slámy kolem kmenu. Zachytávání vody se dá vyřešit i nějakou mělkou brázdou a zvýšení valů kolem stromů pomocí přírodního mulče. Jak přesně udělat svejl je složitější otázka. Musí se brát v potaz kudy voda odtéká a jak se chová během dešťů.