Pěstování stromů metodou Syntropic Agroforestry

Rozhodl jsem se vyzkoušet další metodu pro efektivní a zdravé pěstování ovocného sadu/lesu. Syntropic Agroforestry je metoda používaná pro rychlejší růst stromů, podporu sukcese a tvorbu větší biomasy pro další přírodní procesy.

Co je Syntropic Agroforestry

Syntropic (=spolu) – Komplexita systému, rozmanitost, druhová pestrost. Akumulace hmoty a energie.

Používá se také Syntropic Farming.

Syntropic Agroforestry – Zemědělství a pěstování na základě syntropních vztahů rostlin. Pomocí vhodných metod sázení se vytváří dynamický, sukcesní a ekonomicky životaschopný ekosystém. Intenzivní forma agrolesnictví pro rychlé obnovení umírajících lesů. Cílem je vytvořit produktivní a užitkový les.

Principy syntropického agrolesnictví

Ponechat zakrytou půdu.
Velké množství biomasy, která se pravidelně seká a poskytuje potřebný mulč i hnojivo pro rostliny
Maximalizace fotosyntézy (správné rozmístění stromů a jejich velká hustota: 20-40 rostlin na 1 m2).
Stratifikace (použití různých rostlin, s různou výškou, od trvalek, přes keře, až po vysoké stromy). Rostliny jsou v různé fázi růstu a vzájemně se doplňují.
Synchronizace – sklizeň a pravidelné a záměrné prořezávání. Jedná se tedy o intenzivně řízený systém.

Co je důležité dodržet

Nedat šanci plevelu (pomocí velkého množství biomasy a mulčování).
Využití dřeva jako základ biomasy (podobně jako u vyvýšených záhonů).
Sázet stromy tak, aby měly maximum světla pro fotosyntézu (v řadě od S na J).
Sázet hodně na husto (min. 1 m od sebe v jedné řadě).
Používat rostliny pro mulč a rostliny pro dusík.
Ideálně sázet rostliny najednou, aby došlo k přirozené sukcesi.

Postup

Metodu jsem se rozhodl vyzkoušet na našem ovocném sadu, kde mám již vysazené tříleté stromy, keře a trvalky. Psal jsem o tom původně v článku: Jak si založit jedlý lesík.

Máme tedy již založený základ lesu a nyní přidám některé prvky, které povedou k intenzivnější produkci biomasy a celkového růstu.

Založení syntropic agroforestry

Nejprve jsem musel zamulčovat místa, kde už prorůstal plevel.

To se týkalo především nezakrytých svejlů.

Na mulčování jsem použil karton a slámu.

Z minulého roku jsem měl mezi ovocnými stromy již zasazené producenty dusíku (trnovníky).

Jsem si vědom, že trnovník akát je považován za invazivní druh a jeho přínosy jsou sporné. Přesto jsem to musel vyzkoušet 🙂 Alternativou by případně byla olše, která také vytváří na kořenech dusík a není tolik invazivní.

Na druhou stranu akát má velmi kvalitní dřevo, které se dá použít např. na velmi odolné kůly. Zároveň má květy, které lákají včely.

Přidání stromů na mulč

Letos jsem se rozhodl, že ještě přidám vrby, které budou sloužit jako zásoba biomasy a budou se pravidelně stříhat a zařezávat.

Větvičky a dřevo použiju na mulč kolem ovocných stromů.

Nové stromky jsem zasadil do zbylého místa mezi stromy. Vzdálenost v řadě cca kolem 1 m.

Ke stromkům jsem přidal kompost a následně i slámu jako prvotní mulč.

Do svejlů jsem ještě zasadil zelené hnojení, které také poslouží jako mulč. Nejprve jsem dal karton (aby neprorůstal plevel), následně kompost, do něj semínka hořčice a poté vše zakryl slámou.

Aktualizace srpen 2023

Zasazené vrby se ujímaly jen velmi obtížně a růst byl pomalý. Přikládám to tomu, že bylo poměrně suché jaro a následné léto nebylo o moc lepší.

Zelené hnojení vyrostlo. V zadní části rostlo mnohem lépe, v přední části (kde více praží sluníčko) byl růst velmi pozvolný. Jakmile bylo dostatečně vysoké, tak jsem hnojení ostříhal a zaryl do půdy.

Konečně se i rozrostly po roce zasazené trnovníky.