V tomto článku se dozvíte, jak si udělat na své zahradě malý lesík, díky kterému budete mít lepší mikroklima, více potřebných živočichů a do budoucna zdroj stínu, kyslíku i dřeva.
Již nějakou dobu přemýšlím nad tím, jak si vytvořit podobné mikroklima, jaké má reálný les.
Ostatně už jsem zkoušel si vytvořit přírodní jedlý lesík, japonskou metodu sázení stromů nebo vysázet nenáročný sad s vodními svejly pro zadržování vody.
Nyní mě ovšem láká, udělat si malý les na zahradě z klasických stromů, které běžně rostou u nás v přírodě a jsou velmi nenáročné na podmínky.
Konkrétně se jedná o následující stromy, které jsem vybral:
- Javory
- Topoly
- Břízy
- Jilm
- Olše
- Lísky
- Vrby
- Trnovníky
- Ovocné stromy (ty jsem přidal dodatečně na kraj, kde je více světla)
Nejprve si ale pojďme říct, proč by člověk vlastně měl chtít mít na zahradě les.
Pokud samozřejmě máte dostatečný prostor, ale i malé místo se dá využít a zasadit alespoň několik málo stromů (vždy však myslete na to, že to jsou lesní stromy a jednou to budou velké stromy).
Přináší to následující benefity:
- Zlepšuje okolní klima (v létě ochlazuje)
- Slouží jako stín nebo větrolam
- Tvoří kyslík
- Láká prospěšné živočichy
- Slouží jako zdroj biomasy i dřeva
- Zdroj štěpky pro pokryv půdy
- Na pěstování hub
- Dělá vaši zahradě soukromí
- Zlepšuje okolní půdu
- Zadržuje vodu
Jak jsem postupoval
Nejprve jsem přemýšlel nad místem a půdou.
Naše zahrada je specifická tím, že je zde hodně jílovitá půda, na které neroste nic, kromě trávy a bodláků.
Je tedy potřeba jí vždy nějak zlepšit a dát stromům dostatečnou výživu.
Dále jsou na naší zahradě poměrně extrémní podmínky pro malé stromky. Hodně zde fouká vítr z polí a nemáme zatím moc stínu, takže většinu dne na pozemek praží sluníčko.
Jak to funguje v reálném lese
Když se podíváte do lesa a zkusíte si odhrabat trochu půdy, tak zjistíte, že ta půda v lese není nějak extra odlišná. Je to také jílovitá či písčitá půda. Ale na povrchu najdete velké množství biomasy.
Dále pak máte v lese o něco chladněji, je tam více stínu a nefouká tam otevřený vítr.
Veškerý tento rozdíl dělají samy stromy.
Pokud chceme les, potřebujeme tyto podmínky alespoň napodobit.
Jak jsem tvořil půdu pro les
Doporučuji nejprve odkopat drny na místě budoucího lesa a poté zasadit vybrané stromy.
Zde: Více o tom, jak sázet stromy. Nebo celkový návod pěstování stromů.
Stromy jsem sázel zhruba 1 m od sebe. Je to dost blízko, ale na les je to lepší. Pokud bych sázel blíže, tak stromy by rostly zbytečně do sebe.
Pokud bych sázel dále od sebe, tak by les nevznikl tak rychle. Takto budou mít stromy důvod růst více do výšky a vznikne reálný les rychleji.
Snažil jsem se sázet tak, aby byla co největší pestrost druhů. Více jsem sázel jen javory, trnovníky, vrby a břízy.
To jsou totiž rychle rostoucí pionýrské dřeviny, které vytvoří během krátké doby velké množství biomasy a to právě potřebujeme.
Při sázení navíc používám mykorhizní houby, které pomáhají lépe zadržovat vodu a zvyšují odolnost stromů. Je to prý dokázané tím, že stromy s houbami mají dvojnásobně velké a rozvětvené kořeny, neboť zde panuje symbioza mezi stromem a houbami.
Tvorba supermulče
Nechtělo se mi utrácet velké peníze za výměnu půdy, nebo kupovat někde super drahou štěpku. Snažil jsem se maximum věcí sehnat z okolí.
Udělal jsem tedy tzv. supermulč (jak a čím mulčovat).
Nejprve jsem odkopal drny a dal je na stranu (bylo by možné je použít do mulče také, ale obávám se, že vždycky dříve či později tráva obroste. Lepší tedy dát do kompostu).
Vzhledem náročnosti odkopávání a odvážení drnů jsem se nakonec rozhodl, že drny pouze odkopu částečně a zbytek drnů pouze obrátím hlínou vzhůru a rozruším rýčem.
Na odkopanou hlínu jsem dal množství různé zelené hmoty: tráva, kopřivy, kostival, zelené hnojení (pozor na semena z plevelů – ty raději do horkého kompostu) a menší čerstvé větvičky z živého plotu.
Na to dám silnou vrstvu použitých kartonů (najdete např. v popelnicích na papír, bez lepenky či potisků ideálně).
Na kartony dám nejprve buď znovu různé zelené rostliny nebo kompost.
Můžeme přidat dle potřeby: Dřevěné uhlí, kostní moučka, perlit (nebo antuka, písek, atd.), kamenná moučka, rostlinný šrot, lógr z kávy, skořápky od vajec, rostlinné šlupky, atd.
Na to dám další kartony, opět silná vrstva.
Na kartony dám silnou vrstvu slámy (nebo štěpky, pokud máte).
A jako poslední dávám větvičky nebo i větší nalámané větve. Na to poté ještě sypu staré listí. Můžeme přidat i větší kusy trouchnivějícího dřeva (klády, špalky, odřezky).
Celkově by se měla vrstva kolem stromů zvýšit o cca 30 – 50 cm. Časem se bude snižovat rozkladem hmoty, takže je potřeba složky doplňovat.
Ale jak budou stromy větší, tak si časem samy vytvoří dostatek přírodní hmoty z listí, semen a opadaných větviček.
Zde jsem pouze použil kartony, kompost a následně slámu (vždy volím materiály podle aktuální dostupnosti):
Následně jsem začal sázet malé stromky (javory, lísky, hlošiny, atd.).
To bylo v září a následně přišla zima.
Jarní pokračování (březen 2022)
Na jaře jsem pokračoval sázením bříz, ovocných stromů a několika smrků a borovic.
Jednotlivé stromky jsem obložil dřevem a zakryl čerstvou slámou. To zajistí stromům do budoucna zdroj biomasy.
Tím jak se dřevo postupně rozkládá, tak na něm rostou různé houby, mikroorganismy a dřevo se tak stává zdrojem potřebného uhlíku i dalších živin.
Zároveň tím znovu napodobuji reálný les. Když se projdete po klasickém lese, tak tam uvidíte spousty popadaného dřeva, které postupně časem tleje a rozkládá se. Je to uložený zdroj uhlíku.
Aktualizace květen 2022
Tato metoda mi přijde mnohem jednodušší, než bagrovat hlínu do hloubky 1 metru a míchat s jinou hlínou či přísadami, nebo složitě navážet haldy nové hlíny, která se stejně špatně shání. Je také mnohem levnější, než shánět obrovské množství štěpky, kterou je třeba pravidelně obnovovat.
Aktualizace duben 2023
Na jaře jsem zjistil, že 3 zasazené břízy se neuchytily a vysadil jsem tedy nové.
Následně jsem všem stromům přidal kompost a vše zamulčoval slámou.
Aktualizace srpen 2023
Nově zasazené břízy se bohužel neujaly, protože bylo poměrně velké sucho a neměl jsem čas je pravidelně zalévat.
Dobře se naopak rozrostly břízy a trnovníky, které jsem sázel před rokem.
Je skoro až k neuvěření jak obrovský růst zaznamenaly stromy zasazené před pouhým rokem.
Začíná se to podobat lesu a některé stromy mají již více než 2 m.
Jak les udržuji
- Na jaře jsem přidal ke každému stromu kompost a přikryl slámou.
- Od souseda mám větvičky jilmu a ty pokaždé přidávám ke stromům jako mulč.
- Když bylo to největší sucho stromy jsem intenzivně zaléval (je lepší méně často a vydatně).
- Jakmile stromy vrůstají do sebe, tak je prostříhám a vzniklý mulč opět dávám ke stromům.
