Velký návod: Jak pěstovat ovocné stromy/keře

V tomto článku se dozvíte všechny tipy, které jsem nasbíral/vyzkoušel za posledních 10 let. Jak stromy/keře sázet/pěstovat dle permakultury, jak zlepšit jejich zdraví, vyhnout se škůdcům, jak rostliny kombinovat, zastřihávat a hnojit. Vše na jednom místě a s odkazy na související témata. Na konci galerie.

Půda a výchozí podmínky

Pokud chcete sázet stromy, potřebujete nějaký pozemek, nebo alespoň nějakou dostatečně velkou nádobu na pěstování. Dá se samozřejmě pěstovat i pomocí hydroponie či akvaponie, ale je to spíše vhodnější pro pěstování zeleniny. Já osobně nedoporučuji ani pěstování stromů v nádobách či květináčích.

Možná vám to na začátku nepřijde, ale strom (a zejména jeho kořeny) potřebuje opravdu hodně místa. Existují i zakrslé druhy, ale takový strom bude celý život závislý na vaší neustálé péči.

Výchozí podmínky

Každý strom potřebuje (kromě místa, vody, slunce a půdy) určité vhodné podmínky. Většině ovocným stromům nesvědčí např. S vítr, mrazové kotliny, příliš podmáčená půda nebo naopak příliš velké sucho.

Většina ovocných stromů potřebuje dostatek slunce a orientaci na J, JV nebo JZ dle daného druhu stromu.

Každý strom také vyžaduje určité teplotní klima. Např. tropické stromy lze pěstovat jen velmi obtížně ve střední Evropě a některé stromy zase nelze pěstovat tam, kde panují v posledních letech velká sucha a velmi vysoké letní teploty.

Dle knihy Seppa Holzera lze pěstovat např. citrusy i v horách, ale je potřeba tomu pěstování přizpůsobit. Např. sluneční pasti, svejly, JZ strana, atd.

Půda

Existují různé druhy půdy. Nejčastěji se setkáte s tím, že máte buď půdu jílovitou, písčitou, kamenitou, nebo případně kombinaci zmíněných druhů.

Ti šťastnější z vás mohou narazit i na půdu humózní, která je na pěstování ideální. Pokud máte půdu méně úrodnou, lze tuto půdu časem zlepšit pomocí organických materiálů.

Jak zlepšit půdu

Půdu můžete zlepšit mnoha způsoby:

Radikální změna (dle miyawakiho)
Postupná změna dle permakultury
Jednorázová změna konvenční

Radikální změna:

Na daném místě vybagrujete hlínu do hloubky cca 1 m. Navezete kompost, organické materiály a další přísady. Vše smícháte a poté sázíte velmi hustě jednotlivé rostliny (různé druhy, různá budoucí velikost). Jakmile máte zasazeno, zakryjete mulčem a přidáte nějaký systém pravidelného zavlažování. Do budoucího lesa se (kromě zalévání) už nijak nezasahuje a nechá se mu volný růst. Po cca 7 letech je již les plně samostatný a soběstačný. Není potřeba zalévat, mulčovat ani stříhat.

Postupná změna:

Na původní ostříhanou trávu dáte kartony (které se překrývají alespoň 10 cm), navezete hnůj/kompost a na to nanesete silnou vrstvu mulče (štěpka, sláma, atd.). Takto připravená půda se během několika let bude zúrodňovat. Mulč je potřeba pravidelně obnovovat, jakmile začne ubývat.

Případně smíchat původní hlínu s kompostem a poté zasadit tzv. zelené hnojení (jetel, vojtěška, hrách, atd.), které půdu zúrodní, neboť tyto rostliny vážou na kořenech dusík.

Konvenční změna:

Na původní půdu se pouze naveze cca 50 cm úrodné půdy a poté se zamulčuje. U této metody bude však u stromů problém, že dříve či později narazí na nekvalitní půdu, proto i zde je nutné půdu vylepšovat výše zmíněnými metodami.

Jak zlepšit půdu během sázení

Pro zlepšení půdy mícháme původní zeminu s dalšími přísadami:

Kompost
Dřevěné uhlí
Písek/antuka (pokud máme jílovitou půdu)
Kamenný prach (pro minerály, např. čedič nebo diorit)
Perlit (provzdušnění), antuka jemná
Slupky (rýže, kukuřice, atd.), šrot
Hnůj (nepřidáváme však přímo ke stromu či kořenům), necháme uležet
Moč zředěná s vodou (1/10) pro obsah dusíku
Lógr z kávy – potrava pro žížaly
Vápnitý dolomit (nepoužíváme pro kyselinomilné rostliny)
Sláma/štěpka pro zamulčování povrchu hlíny a udržení vláhy
Přírodní tekuté hnojivo a jíchy (kostival, kopřiva, slepičí bobky, atd.)

Kde sehnat ovocné stromy

Pokud nemáte v blízkosti pozemku nějaké zahradnictví, můžete stromy objednat online nebo si pro ně dojet do nějakého blízkého zahradního centra.

„Osobně radši nakupuji online, neboť tam najdu více informací a pokud to nejsou větší stromy, tak není většinou ani problém s dopravou. U běžných zahradnictví se bohužel setkávám s tím nešvarem, že prodávají pouze nejčastěji kupované stromy a dost často roubované na nevhodné podnože. Pokud chcete pěstovat silné, zdravé a velké stromy, tak radši vyzkoušejte specializované školky či zahradnictví.„

Pokud máte dostatečně velký pozemek a hodně místa, pak bych doporučil semenné podnože starých místních odrůd. Stromy budou velké, odolné a samostatné. Roubované odrůdy jsou většinou vyšlechtěné pro určitou chuť, malý vzrůst a jsou určeny pro neustálou péči.

Příklady online zahradnictví:

Staré odrůdy: http://www.stareodrudy.org/

Původní keře: https://www.puvodnikere.cz/

Jak sázet ovocné stromy

Narazil jsem na různé návody, kde se doporučuje vykopat hlubokou a širokou díru (100 x 60 cm) a na dno poté sypat hnůj nebo kompost a dále sypat směs kompostu a původní hlíny kolem kořenů stromu.

Narazíte na to hodně často u různých zahradnictví nebo starších příruček u zahradníků.

Tuto metodu nedoporučuji a to z jednoduchého důvodu.

Pokud zasadíte mladý strom do takto velké vykopané jámy a dáte mu tam v podstatě na podnose skvělou výživu, tak vám ze začátku poroste pěkně (pokud ho hned nespálíte tím hnojem), ale poté se jeho růst zastaví a běhěm nějakého velkého sucha či vichřice vám postupně strom odumře.

Strom si zvykne na vydatnou výživu a neadaptuje se na místní půdu. Navíc vykopat takovou díru ručně je velmi namáhavé a spotřeba kompostu je enormní.

Lepší je vykopat spíše mělčí díru, která jde i hodně do šířky a zasypat kořeny původní hlínou. Případně odkopat hlínu cca do 50 cm a poté původní rozrytou hlínu vrátit tak, aby položený bal kořenů byl pod zemí a začátek kmene zůstal v úrovni se zemí. Pozor ať nezakopete začátek roubu, jinak vám zakoření původní strom a nebudete mít vlastnosti vámi kupovaného stromu.

Pokud chcete stromu dát výživu do začátku růstu, tak mu raději kompost přidejte na povrch (nebo několik let uleželý hnůj) kolem stromu a vytvořte jakýsi val, který následně zasypete mulčem. Můžete přidat i další přísady, jako dřevěné uhlí, kamenný prach či perlit. Val kolem stromu vytvoří jakousi jamku a slouží pro zádrž vody.

Následně položíme karton a přikryjeme slámou, aby půda nevysychala a zůstala vlhká. Můžete přidat i štěpku nebo jiný mulč.

Konkrétní postup, který preferuji:

Vykopu malou jámu v místě, kde má být zasazený strom a kolem dokola odkupu drny trávy (drny dávám na jednu hromadu). Kruh kolem stromu větší cca 2-4 x než je velikost kořenového balu (dle budoucí velikosti stromu/keře).

Poté prokypřím hlínu v místě jámy a trochu hlíny odkopu na druhou stranu, než jsem dal drny.

Vložím doprostřed jamky připravený bal stromu/keře a nastavím hlínu tak, aby vršek balu byl v rovině s terénem (strom by měl být zasazen ve stejné úrovni, jako rostl dosud). Dávám si pozor, abych nedal bal příliš hluboko či vysoko a nesmím zasypat roub stromu (ten musí být nad úrovní terénu).

Pokud mám nastavenou pro bal správnou hloubku jamky, tak nasypám do jamky mykorhizu (symbiotické houby, které pomáhají stromky proti stresu a suchu) a nasypu na kořeny stromku.

Ke stromu opatrně zatluču opěru (trámek dřeva či kůl, který je nejméně dvakrát větší než strom. Přivážu provázkem a mezi kmen a oporu vložím slámu, plst či tkaninu, aby se kmínek neodíral o oporu).

Jemně ušlapu či udusám povrch kolem kmínku tak, aby strom pevně držel.

Zatluču oporu tak, aby pevně držela a jsem opatrný, abych nepoškodil kořeny či bal. Vyzkouším, zda opora i strom pevně drží a nevyklají se.

Zasypu hlínu kolem balu stromu/keře (tou hlínou, kterou jsem si dal na stranu) a zarovnám vršek balu s terénem.

Drny použiju na val kolem jámy (vždy dávám drn trávou dolu, aby znovu nezakořenila). Vytvořím tak jamku kolem stromu, která mi bude zadržovat vodu.

Nyní přidám výživu, která poslouží pro mladý stromek, aby se lépe zakořenil a měl dostatek živin.

Použiju kompost + další přísady (viz kapitola výše, jak zlepšit půdu). Obsypu kolem kmínku i valu a opět udusám do tvaru jamky.

Nyní mohu strom/keř důkladně zalít (zejména při sušším období) a sleduji, zda se voda drží kolem stromu a jak dlouho trvá, než odteče.

Nakonec přidám dostatečně silnou vrstvu mulče (štěpka, sláma či listí) a pokryju celý povrch hlíny kolem stromku i valu. Cílem je udržet vlhkost a zabránit růstu plevele kolem stromku.

Stromy a rostlinný guild

Pokud chceme pěstovat jedlý les, měli bychom si vzít příklad z toho, jak funguje běžný les. V lese nerostou většinou stromy osamoceně s posekanou trávou kolem.

Bohužel už ani většina našich lesů v ČR neodpovídá druhové rozmanitosti a pestrosti opravdového lesa, což je také jedním z důvodů, proč ho dokáže zničit jeden kůrovec.

Pokud budete chtít napodobovat tento druh monokulturního lesu, pak se vám zřejmě stane podobná věc. Stačí jeden parazit, mrazík, sucho nebo cokoliv jiného a pro stromy to bude mít fatální důsledky.

Základem je druhová pestrost a rozmanitost. Ta je dána jednak kvalitní půdou (viz výše), podmínkami, ale také samotnými rostlinami. Pokud máte pestrou škálu rostlin, nalákáte i potřebné živočichy.

A proč i živočichy?

Pokud nejste sami o sobě milovníci zvířat, tak minimálně z toho důvodu, že to budou vaši zahradní pomocníci. Např. Ptáci žerou různé housenky, slunéčka likvidují mšice, dravci loví hraboše, slepice žerou různé drobné parazity, atd. V přírodě je vždy všechno velmi provázané.

Co je to rostlinný guild

V přírodě běžně rostou rostliny, které žijí v symbióze a vzájemně si pomáhají. Guild je společenství vzájemně prospěšných rostlin.

Rozlišujeme následující užitečné rostliny:

Dusíkaté (na své kořeny vážou potřebný dusík): lupina, hrášek, fazol, jetel, vikve, vojtěška, rakytník, hlošina, čimišník
Hluboce kořenící (dodávají živiny): kostival (zdroj hnojiva), křen selský
Proti houbovým chorobám: Křen, medvědí česnek
Proti škůdcům: máta (jabloň, hrušeň, broskve), narcis (proti hryzcům)
Kvetoucí a lákající hmyz i motýly: Měsíček, Aksamitník
Půdokryvné: lichořeřišnice, jahody
Zelené hnojení: Svazenka, vojtěška, hořčice, řepka, čirok

Jak často stromy zalévat

Stromy je potřeba pořádně zalít především po zasazení. Stromy není nadále nutné zalévat, pokud není vyloženě dlouhodobé sucho a horko.

Pokud mají stromy dostatečný mulč (nebo případně svejl), tak si dokážou po dlouhou dobu udržet vlhkost, případně dokáží vlhkost vázat i některé půdokryvné rostliny.

Mladé stromky zaléváme během sucha první 2-3 roky po zasazení, poté by již měly být samostatné.

Pokud zaléváme, tak spíše méně často a větším množstvím vody. Půdu u stromu nikdy nenecháváme odkrytou. Pokud chceme mít jistotu, stačí odkrýt mulč a sáhnout si na substrát. Měl by být mírně vlhký.

Zaléváme odstátou vodou ze studny (nebo dešťovky), která není horká ani příliš studená.

Proč nezalévat příliš často

Pokud máte mulč, tak ten sám o sobě drží vlhkost
Méně často zalévané rostliny si vytvoří silnější kořeny
Příliš časté zalévání vede k uhnívání kořenů a tvorbě plísní
Méně zalévané rostliny jsou samostatnější a odolnější

Jednou za čas můžeme použít nějakou rostlinou jíchu z kopřivy, kostivalu nebo kompostu (více níže). Tím dodáme stromu potřebné živiny a je to prevence proti různým nemocem.

Pokud chceme zadržovat vodu přirozeně po deštích, můžeme vybudovat tzv. svejly (něco jako příkopy mezi jednotlivými záhony.

Více v článku: Jak a proč dělat svejly.

Svejl pro zadržování vody u stromu

Jak a čím stromy hnojit

Stromy hnojíme na podzim a na jaře. Můžete však i průběžně hnojit pomocí jíchy či různých tekutých hnojiv.

Na jaře můžeme přidat ke stromu na povrch kompost a zakrýt mulčem.

Pokud máme vysázený kostival, kopřivu či různé rostliny vázající dusík, můžeme hnojit průběžně tím, že utrhneme listy dané rostliny a rozhodíme kolem stromů jako mulč.

Případně uděláme z kopřivy, kostivalu nebo jetelovin rostlinnou jíchu.

Jak se dělá jícha:

Nasbíráme plný kbelík listů i stonků a poté napustíme po okraj vodou, zamícháme. Kbelík poté uzavřeme uzávěrem a dáme na nějaké stinné místo.

Jíchu pravidelně mícháme (jednou za den až dva), dokud se rostliny skoro nerozpustí a neustane hnijící zápach. Jakmile se rostliny rozpustí, nabereme jích a smícháme s čerstvou vodou (v poměru 1:10). Poté zaléváme rostlinu ke kořenům nebo můžeme použít jako postřik na listy.

Můžeme si vyrobit i vlastní tekuté hnojivo plné bakterií. Vyrábí se z rýže a melasy a přidává se do něj různá potrava pro bakterie (kostival, kopřiva, banán, řasy, hnůj, atd.).

Jak si vyrobit vlastní tekuté hnojivo:

Jak a proč stromy zastřihávat

Osobně jsem se nejprve dost bránil, že bych měl stromy zastřihávat, neboť mám rád, když si příroda tvaruje stromy sama dle potřeby.

Od toho jsem však brzo upustil z jednoduchého důvodu.

Pokud chcete pěstovat více ovoce a nepěstovat jen obří protáhlé stromy, pak je potřeba střihem do vývoje stromu trochu zasáhnout. Jednak zastřihnout různé vrůstající výhony (vlky) a za druhé zajistit dostatek slunce a prostoru pro plody.

Stromy zastřiháváme buď brzo na jaře, nebo na podzim po opadu listí.

Existují různé způsoby střihu, ale my se zaměříme na dvě hlavní metody:

Strom má centrální hlavní větev
Strom nemá centrální hlavní větev, ale je více otevřený a má více bočních větví

U první metody můžeme strom pěstovat více do výšky, u druhé metody strom více prosluníme a bude se roztahovat více do šířky. Je tedy nutné zvážit, zda máme i dostatek prostoru.

Zastřiháváme větve, které rostou dovnitř stromu a necháváme ty, které rostou ven a mají tak dostatek světla. Pokud chceme strom více zahustit a jde příliš do výšky, zastřihneme i horní část větví. Odstřihneme i všechny odumřelé či poškozené větve.

Stříkat či nestříkat chemií?

Názory se na tuto problematiku budou asi dost lišit.

Osobně nemám v oblibě žádné kupované chemické postřiky. Raději používám preventivní postřik kopřivovou či kostivalovou jíchou (viz výroba výše). Postřik pak spíše funguje jako doping a zdravá rostlina si poradí i se škůdcem či s nepřízní počasí.

Pokud jsou někde mšice, tak používám vodu s trochou oleje (je to mnohem lepší než výluh nějakého saponátu nebo z tabáku – tím můžete rostlinu i úplně zničit). Pokud jsou na stromě mravenci, používat tzv. lepové pásy a mravenci se pak ke květům ani nedostanou.

Pokud splníte vše výše řečené, tak nebudete mít pravděpodobně žádný problém a pokud chcete přeci jen stromům pomoci, zaměřte se spíše na prevenci (viz bod níže).

Jak se vyhnout škůdcům

Dávám přednost prevenci, než následné likvidaci škůdce.

Prevence spočívá ve správných podmínkách, volbě správné odrůdy, zdravé půdě zakryté mulčem a dobře zvolenému společenství rostlin.

Prevence před škůdci:

Zajistěte vhodné podmínky pro motýly a včely (květinová louka, trvalky kolem stromů či jiné kvetoucí stromy a rostliny)
Hmyzí domeček pro různé druhy hmyzu (např. škvor pojídající mšice)
Slepice vyzobávají housenky, červy nebo jiné parazity
Kachny (běžci) žerou slimáky
Kočky loví myši
Bydla a krmítka pro ptáky
Skalky či haldy kamení pro hady (loví hraboše)

Obecně každý živočich v přírodě má svůj význam a většina parazitů má své požírače/dravce. Bohužel existují invazivní druhy, které nemají své přirozené nepřátele, ale i zde se dá jejich výskyt omezit díky druhové rozmanitosti.

Několik preventivních rad:

Udržujte alespoň v části zahrady divočinu (je to dobrý úkryt pro živočichy)
Nesekejte trávu kolem stromů a nesbírejte listí – místo toho mulčujte a hnojte
Sázejte ideálně původní druhy, které jsou aklimatizované na naše prostředí
Pěstujte různé odrůdy a různé druhy vedle sebe
Odolnější jsou místní či staré odrůdy, které nejsou roubované (semenná podnož)
Podporujte odolné rostliny (původní půda, méně zalévat, dostatek živin díky kompostu/hnoji a dostatečné mulčování)
Sucho eliminujte pomocí mulče, svejlů a tůněk
Preventivní postřiky pomocí rostlinné jíchy

Jak stromy zazimovat

Ideální je používat celou dobu pěstování stromů mulč (dokud si stromy netvoří vlastní mulč z listí). Pokud mulč slehne, tak jej doplníme.

Já se vždy snažím dělat ze slámy kolem stromu něco jako hnízdo. Silně stěny, které chrání před mrazem i erozí a uprostřed důlek, který bude lépe držet vlhkost.

Ideálně před zimou pořádně obnovíme veškerý mulč a u stromů, které nejsou mrazuodolné dáme i mulč kolem kmene.

U mulče si musíme pouze dávat pozor v období dešťů, aby nechytl stromek/keř plíseň (zejména u slámy). Můžeme buď mulč dočasně odstranit, nebo případně vyměnit za suchý (jakmile období deště skončí).

Kde čerpat další inspiraci

České blogy/weby

Youtube kanály (AJ):

Galerie stromů a keřů

Stromy, které jsem zasadil na podzim (2020) a brzo na jaře (2021)

Stromy/keře – jaro 2021

Bude doplněno, jakmile obrostou.