Rubriky
Ovocný sad

Jak vytvořit malý, nenáročný ovocný sad

V tomto článku popíšu, jak jsme zakládali malý ovocný sad na naší zahradě dle principů permakultury. Jedná se o sad, kde budou vysázené arónie, jeřáby, muchovníky a hlošiny. Stromy budou vysázeny do pravidelných meziřádků.

Proč jsem si vybral zrovna tyto typy stromů/keřů? Říkám tomu „Nenáročný sad“. Níže pochopíte proč.

Vybrané druhy do našeho sadu

Arónie (temnoplodec černý)

  • Nenáročná na pěstování
  • Buď jako keř nebo naroubovaný strom
  • Rychlý růst
  • Výška 2-3 m
  • Odolná vůči škůdcům a chorobám
  • Vysoké množství vitamínů, minerálů a stopových prvků
  • Silný antioxidant, posiluje imunitu, antidiabetické účinky
  • Chuťově spíše trpká
  • Vhodná pro džemy, mošty, džusy, sirupy a vína

Menší odbočka ohledně jeřábů

Arónie je jedním z mnoha druhů jeřábů. existuje jich více něž 80 druhů a rostou po celé Evropě, v Asii i v S Africe (od chladného severu po subtropický jih). Jeřáb je velmi odolný druh (keře či stromu), který je mrazuodolný, netrpí na choroby a roste ve většině druhů půd (písčitá i jílovitá).

Je vhodný i jako rostlina pro znečištěné ovzduší, nebo jako větrolam díky svému pružnému dřevu. Je potravou pro ptactvo, zvěř a jedlé kultivary i pro člověka (např. jeřáb sladkoplodý moravský).

Jedná se o velmi užitečnou rostlinu, kde se dá zužitkovat prakticky vše od dřeva, přes květy, kůru, listy až po bobule, které obsahují velké množství vitamínu C a dalších prospěšných látek (je ovšem potřeba opět rozlišovat pro člověka jedlé a nejedlé ptačí plody). Některé jeřáby dorůstají 15 – 20 m.

Zajímavým druhem je jeřáb oskeruše nebo kříženec hruškojeřáb (jedná se o dlouhověké a velmi pěkné stromy).

Zdroj.

Muchovník (indiánská borůvka)

  • Nenáročný na půdu
  • Většinou jako keř
  • Výška do 3 m
  • Odolný vůči škůdcům a chorobám
  • Dobrá odolnost vůči suchu (u zakořeněné rostliny)
  • Vysoká dlouhověkost
  • Bohatá úroda
  • Odolný vůči mrazu
  • Podporuje imunitu a trávení
  • Z listů se dá udělat léčivý čaj
  • Plody podobné chutí i tvarem borůvkám
  • Na rozdíl od borůvek nepotřebuje kyselou půdu

Hlošina

  • Mrazuodolná
  • Původem z Asie
  • Vysoká až 3 m
  • Plody mají semeno a je potřeba je nechat vyzrát (jinak jsou trpké)
  • Nenáročná na půdu
  • Zvládá sucho, vítr i znečištěné prostředí
  • Netrpí škůdci ani chorobami
  • Váže na kořeny dusík a tím zlepšuje okolní půdu
  • Plody mají až 17 x více lykopenu než rajče – je to významný antioxidant

Na co dát pozor při pěstování:

U hlošiny je potřeba dát pozor na to, že nemá ráda stín, takže volíme slunné místo a půda by měla být lehká a humózní. Muchovník nedáváme na přímé slunce, půda neutrální či kyselá a nemá rád zamokření. Arónie je velmi nenáročná a snese i polostín.

Vizuál sadu

Tvorba ovocného sadu

Pro výsadbu stromů jsem si vybral zadní část zahrady, kde ještě zbývá dostatek místa. Jedná se o plochu cca 10 x 10 m. Stromy jsem se výjimečně rozhodl sázet do pravidelných řádků, ve sponu 2 x 2 x 2 m.

Následně jsem vykopal vodní svejly (viz článek: jak a proč dělat svejly) pro zadržování vody a vykopané drny použil pro tvorbu zemních valů.

Poté jsem přidal kompost a další přísady (perlit, písek a dřevěné uhlí) pro zlepšení půdy.

Valy i svejly jsem následně pokryl slámou, která poslouží jako mulč, ochrana před sluncem, hnojivo a ochrana před plevelem.

Jakmile bylo vhodné počasí na sázení, mohl jsem stromy začít sázet do připravených valů dle předem vyznačených vzdáleností mezi stromy a keři.

Nejprve jsem vykopal důlek pro strom, nasypal mykorhizu, vložil strom i dostatečně pevnou oporu a zasypal stejnou hlínou.

Pokud chceme, aby měl strom dostatečnou výživu na začátek, můžeme navrch přidat kompost a další přísady. (Více o metodě sázení v článku: Jak pěstovat ovocné stromy).

Stromy jsem opatrně přivázal k oporám, aby jej nevyvrátil případný vítr.

Stromek arónie
Čerstvě zalitá a zasazená hlošina

Stromy je potřeba dostatečně zalít (několik litrů vody dle velikosti a stáří stromu).

Odkrytou hlínu jsem opět zakryl slámou.

Jakmile bude vhodné období (cca duben-květen) odkryju slámu a vyseju zde tzv. zelené hnojení, které umí vázat dusík a pomůže nám zúrodnit okolní půdu (ne však u hlošin, ty vážou dusík samy o sobě).

Nyní se mohu už jen kochat výhledem na stromy a budoucí úrodu.

Výhled z našeho okna na sad

Galerie

Konec zimy/časné jaro

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.