Praktický návod, jak zlepšit a zúrodnit hlínu ve skleníku. Díky této metodě můžete mít větší úrodu, méně zalévat a mít zdravější i výživnější plody.
Pokud máte již skleník, stačí vyměnit stávající půdu a přidat do ní více živin. Já jsem např. měl původně na zemi štěrk a skleník jsem používal pro hydroponii i pro pěstování v květináčích.
Byl to zajímavý pokus, ale bohužel jsem minulý rok moc nestihl sezónu, rostliny měly jen minimum plodů a poté se již výrazně ochladilo.
Hydroponie není špatná metoda (testovali jsme již u nás v dílně a výsledky byly dobré), ale když máte k dispozici hlínu a umíte jí zúrodnit, tak je hydroponie zbytečný luxus, který žere elektřinu a drahá speciální hnojiva.
V roce 2021 jsem se rozhodl, že štěrk odstraním a budu pěstovat rostliny přímo ze země.
K tomu je však potřeba provézt menší úpravy.
Kde sehnat hlínu do skleníku?
Vyrobte si jí sami. Stačí k tomu původní zemina, kompost, mulč na zakrytí a několik dalších přísad (které pomohou, ale nutné nejsou). Více níže.
Krok 1) Odstranění původního štěrku/drnů nebo jiné skrývky
Krok 2) Odkop původní zeminy
Odkopal jsem zeminu (cca 40-50 cm). Máme jílovitou půdu, svrchní vrstva je ještě poměrně kvalitní zemina a tu taky použiju jako součást zúrodnění půdy.
Hlouběji už jsem nekopal, neboť dále už následoval jen tvrdý jíl, který by k zúrodnění nijak nepomohl.
Krok 3) Míchání zeminy
Nejprve odkopu jednu stranu, smíchám s přísadami, nasypu zpátky. Uprostřed bude cestička. Původní hlínu jsem smíchal s kompostem, perlitem, pískem a dřevěným uhlím.
Navrch poté ještě dám nějakou klasickou zahradní zeminu.
Krok 4) Zamulčování slámou
Zarovnal jsem do roviny s terénem a dočasně pokryl slámou (to je kvůli tomu, aby zemina nevysychala a nepražilo na ní slunce).
Původně jsem takto chtěl udělat i druhou půlku skleníku, ale nakonec jsem se rozhodl, že kopat do 50 cm je dost fyzicky náročné a navíc si chci udělat menší experiment ještě jiné metody.
Výška zeminy ve skleníku
Záleží na tom, jak hluboko máte odkopanou hlínu a vyměněnou za úrodnější.
Pokud se vám nechce kopat, tak doporučuji mít výšku podobně jako u vyvýšeného záhonu (od 10 cm do cca 30 cm podle druhu skleníku).
Dále pak záleží na vašem komfortu. Vyvýšený záhon je vždy příjemnější na údržbu a lépe vypadá.
Můžete hlínu zúrodnit podobně jako u vyvýšeného záhonu a vrstvit postupně materiály:
- Dřevo, větve
- Větvičky, jemnější dřevo, štěpka
- Drny, rostlinné zbytky, listí
- Hnůj
- Původní hlína + kompost + další přísady
- Mulč
Druhá metoda zúrodnění
U druhé metody už jsem se chtěl vyhnout příliš velké fyzické námaze (ani ne tak z lenosti, jako spíše z toho důvodu, že jsem měl posledně několik dní problém se zády).
Krok 1) Rozrytí udusané hlíny
Vzal jsem rýč a bez větší námahy jen rozryl původní udusanou hlínu a rozbil větší hroudy. Žádné obracení a překopávání, pouze rozrytí a provzdušnění.
Pokud máte ve skleníku drny, tak je potřeba je odkopat a dát je pryč (např. do kompostu).
Krok 2) Položení kartonu
Karton zde není nutný, dává se spíše v tom případě, když chceme zlikvidovat původní travní porost.
Ale karton je zároveň i dobrý materiál pro žížaly (samozřejmě bez lepenky, potisku a jakýchkoliv kovů či plastů).
Karton jsem navlhčil, aby lépe seděl a přilnul k zemi.
Krok 3) Tvorba kvalitního substrátu
Nejprve jsem opatrně navrstvil kompost a dále pak posypal zahradním substrátem, perlitem a dřevěným uhlím.
Vše jsem opatrně promíchal rukou, neboť vlhký karton je velmi měkký a hráběmi by se protrhal.
Není nutné používat perlit (stačí obyčejný písek, ideálně tzv. říční nerovnoměrný písek) nebo nějaká kamenná moučka z dolu. Dřevěné uhlí vám vznikne během táboráku či v krbu a substrát si můžete udělat vlastní z kompostu a původní hlíny.
Dále jsem pak ještě přidal dvě oblíbené přísady: Mykorhiza a plantasorb.
Mykorhiza je symbiotická houba, která se váže na kořeny rostliny a pomáhá rostlině během sucha, při stresu a rostlina pak lépe a bujněji roste
V přírodě žijí houby běžně v symbióze se stromy i rostlinami. Ve skleníku však k tomu nemají možnost a tak tomu trochu pomůžeme.
Plantasorb je směs různých přísad, které pomáhají rostlině lépe odolávat suchu a déle držet vodu.
Rostliny pak lépe přežívají během suchého léta a není nutné je zalévat tak často. Smíchal jsem s hlínou a s ostatním substrátem.
Krok 4) Zamulčování slámou
Poté jsem substrát zalil a pokryl vše slámou, aby se vlhkost dlouho udržela a hlína byla ukryta před sluncem i chladem.
Zároveň jsem zasadil semínka do květináčů a nechal je klíčit v domě. Jakmile rostliny vyklíčí a bude vhodné počasí, tak je vysadím do skleníku. Bude se jednat o rajčata, papriky a okurky.
Jakmile budu mít výsledky tohoto experimentu, přidám sem fotky. Za inspiraci a cenné rady děkuju J. Svobodovi a jeho webu ekozahrady (má to tam i lépe vysvětlené a je zbytečné, abych to zde rozepisoval).
Jak si vytvořit zelené hnojení do skleníku
Jak si vytvořit zeleného hnojení jako výživu pro rostliny.
Můžete si vytvořit organické hnojivo (dáte louhovat ve vodě např. kopřivy, kostival) a necháte kvasit, dokud nezmizí rostlinné zbytky a jícha je spíše tekutá.
Nebo použít tzv. bokashi – přírodní hnojivo (půdní bakterie).
Bude to pro vás asi překvapující, ale vynikající hnojivo zdarma, je lidská moč. Obsahuje hodně dusíku a stačí jí smíchat v poměru 1:10 s vodou a zalít tím rostliny.
Sázení sazeniček (květen 2021)
První výsledky
Jak můžete vidět na fotkách níže, experiment se vydařil a rostou obří rostliny s velkým množstvím plodů. Zalévám je málo, max. jednou za 3 dny. Vytrhávám boční větve a listy u stonků.
Jak můžete vidět, vyměnil jsem také slámu za štěpku. Měl jsem podezření, že sláma obsahuje pesticidy, ale bylo to spíše z vody z polí. Nyní už zalévám pouze dešťovou vodou.
červen 2021
Červenec 2021
Co bych udělal jinak (2022)
Zde je několik postřehů z přechozí sezóny a můj plán na další rok.
Jak připravit skleník na zimu a na jaro
Na zimu jsem skleník nijak extra nepřipravoval. Rostliny jsem nechal jako mulč na hlíně a zbytek skleníku použil jako zahradní sklad.
Letos (2022) jsem uklidil skleník po zimě. Vytrhal zbytkové rostliny a hodil do kompostu.
Zeminu jsem trochu uhrabal a odstranil zbytky plevelů. Dále jsem pak odhrabal zbylou štěpku a odkryl hlínu.
Poté jsem přidal nový kompost a smíchal se zbytkem perlitu a zbylé hlíny z květináčů.
Do hlíny jsem zatím zasadil semínka ředkvičky, mrkve a salátu. Abych využil prostor, dokud není čas na sázení rajčat a okurek.
Vše jsem pak opět pokryl tenkou vrstvou slámy a pokropil vodou.
Poučení z minula
Tak především jsem udělal tu chybu, že jsem rostliny zasadil příliš na husto a skleník byla jedna velká džungle.
Z toho důvodu jsem nestíhal rostliny zaštípávat všude a pěstoval jsem více zeleně, méně plodů.
Dále jsem neměl úplně dobrou úrodu paprik. Bylo to z toho důvodu, že papriky byly na kraji, měly málo světla a moc nerostly.
Plody měly pozdě a nestačily dozrát. Ani se jim moc nelíbilo sousedství s rajčaty (někde jsem četl, že se nemají sázet společně).
Letos papriky zasadím ven, přímo do štěpky.
Rajčata zasadím pouze v jedné řadě a okurky zasadím jen 2.
Okurky mi posledně zarostly skoro celý skleník a to jsem měl pouze 4 a 2 z nich chcíply.
Celkem tedy zasadím max. 10 rostlin rajčat a 2 okurky. Mám 4 m skleník a 2 řady. Takže cca 5 rajčat a 1 okurku na jednu stranu skleníku.
Díky tomu budou mít rostliny více prostoru/světla a budu mít méně práce s údržbou.
Ve výsledku by měly mít více plodů dle množství i velikosti.
