Rubriky
Skleník

Jak připravit a zlepšit půdu ve skleníku

Praktický návod, jak zlepšit a zúrodnit hlínu ve skleníku. Díky této metodě můžete mít větší úrodu, méně zalévat a mít zdravější i výživnější plody.

Pokud máte již skleník, stačí vyměnit stávající půdu a přidat do ní více živin. Já jsem např. měl původně na zemi štěrk a skleník jsem používal pro hydroponii i pro pěstování v květináčích.

Byl to zajímavý pokus, ale bohužel jsem minulý rok moc nestihl sezónu, rostliny měly jen minimum plodů a poté se již výrazně ochladilo.

Hydroponie není špatná metoda (testovali jsme již u nás v dílně a výsledky byly dobré), ale když máte k dispozici hlínu a umíte jí zúrodnit, tak je hydroponie zbytečný luxus, který žere elektřinu a drahá speciální hnojiva.

Tento rok jsem se rozhodl, že štěrk odstraním a budu pěstovat rostliny přímo do země.

K tomu je však potřeba provézt menší úpravy.

Krok 1) Odstranění původního štěrku/drnů nebo jiné skrývky

Krok 2) Odkop původní zeminy

Odkopal jsem zeminu (cca 40-50 cm). Máme jílovitou půdu, svrchní vrstva je ještě poměrně kvalitní zemina a tu taky použiju jako součást zúrodnění půdy.

Hlouběji už jsem nekopal, neboť dále už následoval jen tvrdý jíl, který by k zúrodnění nijak nepomohl.

Krok 3) Míchání zeminy

Nejprve odkopu jednu stranu, smíchám s přísadami, nasypu zpátky. Uprostřed bude cestička. Původní hlínu jsem smíchal s kompostem, perlitem, pískem a dřevěným uhlím.

Navrch poté ještě dám nějakou klasickou zahradní zeminu.

Krok 4) Zamulčování slámou

Zarovnal jsem do roviny s terénem a dočasně pokryl slámou (to je kvůli tomu, aby zemina nevysychala a nepražilo na ní slunce).

Původně jsem takto chtěl udělat i druhou půlku skleníku, ale nakonec jsem se rozhodl, že kopat do 50 cm je dost fyzicky náročné a navíc si chci udělat menší experiment ještě jiné metody.

Druhá metoda zúrodnění

U druhé metody už jsem se chtěl vyhnout příliš velké fyzické námaze (ani ne tak z lenosti, jako spíše z toho důvodu, že jsem měl posledně několik dní problém se zády).

Krok 1) Rozrytí udusané hlíny

Vzal jsem rýč a bez větší námahy jen rozryl původní udusanou hlínu a rozbil větší hroudy. Žádné obracení a překopávání, pouze rozrytí a provzdušnění.

Pokud máte ve skleníku drny, tak je potřeba je odkopat a dát je pryč (např. do kompostu).

Krok 2) Položení kartonu

Karton zde není nutný, dává se spíše v tom případě, když chceme zlikvidovat původní travní porost.

Ale karton je zároveň i dobrý materiál pro žížaly (samozřejmě bez lepenky, potisku a jakýchkoliv kovů či plastů).

Karton jsem navlhčil, aby lépe seděl a přilnul k zemi.

Krok 3) Tvorba kvalitního substrátu

Nejprve jsem opatrně navrstvil kompost a dále pak posypal zahradním substrátem, perlitem a dřevěným uhlím.

Vše jsem opatrně promíchal rukou, neboť vlhký karton je velmi měkký a hráběmi by se protrhal.

Není nutné používat perlit (stačí obyčejný písek, ideálně tzv. říční nerovnoměrný písek) nebo nějaká kamenná moučka z dolu. Dřevěné uhlí vám vznikne během táboráku či v krbu a substrát si můžete udělat vlastní z kompostu a původní hlíny.

Dále jsem pak ještě přidal dvě oblíbené přísady: Mykorhiza a plantasorb.

Mykorhiza je symbiotická houba, která se váže na kořeny rostliny a pomáhá rostlině během sucha, při stresu a rostlina pak lépe a bujněji roste

V přírodě žijí houby běžně v symbióze se stromy i rostlinami. Ve skleníku však k tomu nemají možnost a tak tomu trochu pomůžeme.

Plantasorb je směs různých přísad, které pomáhají rostlině lépe odolávat suchu a déle držet vodu.

Rostliny pak lépe přežívají během suchého léta a není nutné je zalévat tak často. Smíchal jsem s hlínou a s ostatním substrátem.

Krok 4) Zamulčování slámou

Poté jsem substrát zalil a pokryl vše slámou, aby se vlhkost dlouho udržela a hlína byla ukryta před sluncem i chladem.

Zároveň jsem zasadil semínka do květináčů a nechal je klíčit v domě. Jakmile rostliny vyklíčí a bude vhodné počasí, tak je vysadím do skleníku. Bude se jednat o rajčata, papriky a okurky.

Jakmile budu mít výsledky tohoto experimentu, přidám sem fotky. Za inspiraci a cenné rady děkuju J. Svobodovi a jeho webu ekozahrady (má to tam i lépe vysvětlené a je zbytečné, abych to zde rozepisoval).

Sázení sazeniček (květen 2021)

První výsledky

Jak můžete vidět na fotkách níže, experiment se vydařil a rostou obří rostliny s velkým množstvím plodů. Zalévám je málo, max. jednou za 3 dny. Vytrhávám boční větve a listy u stonků.

Jak můžete vidět, vyměnil jsem také slámu za štěpku. Měl jsem podezření, že sláma obsahuje pesticidy, ale bylo to spíše z vody z polí. Nyní už zalévám pouze dešťovou vodou.

červen 2021

Červenec 2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *