V tomto článku se dozvíte, jak se zbavit vybraných škůdců, kteří ničí vaši úrodu a vaše rostliny. Praktické tipy, které máme vyzkoušené.
Jak ke škůdcům přistupovat?
Nejprve je nutné říci, že ne každý škůdce je skutečným škůdcem a že příroda je komplexní ekosystém, kde narušení jednoho prvku může vézt až k přemnožení jiného prvku a ve výsledku k větším škodám.
Někteří permakulturisté tvrdí, že by člověk neměl do ekosystému zasahovat vůbec a problém se časem vyřeším sám. Ale…
Je to přece jenom trochu složitější.
Stává se, že rostlinu zasadíte do nevhodného prostředí, nebo že je zrovna období velkého sucha či vlhka, může se ve vašem okolí vyskytovat pole (které je stříkané chemií), nebo vaše voda či hlína je kontaminovaná.
Můžete koupit přešlechtěný druh, nevhodný roubovaný druh nebo prostě jen máte smůlu, neboť někde v okolí je napadený strom a větrem se choroba dostane i na ten váš.
A obecně většina z nás bojuje s tím, že v přírodě je nějaký přemnožený druh, který nemá přirozeného nepřítele, ať už to jsou mravenci, slimáci nebo hryzci, apod.
A jak jsem psal výše, příroda je komplexní systém.
Mravenci jsou např. velmi důležití pro rychlejší rozklad a provzdušnění půdy, ale na druhou stranu lezou na stromy a pěstují na nich mšice kvůli medovici a mšice vysávají mízu stromů a oslabují jej.
Pokud si vzpomenete na škvory (to jsou takový ti malý brouci, co mají kleště na zadečku a byli nám postrachem na letních táborech), tak ti např. žerou mšice, ale mravenci mšice chrání.
Co s tím tedy? Nechat stromy zahynout a doufat, že se to časem vyřeší samo? Věřím, že příroda si nakonec poradí, ale vzhledem k některým přírodním extrémům a nerovnováze, je potřeba jít štěstí trochu naproti.
Přece jenom jsem v první řadě pěstitel, který chce sklízet plody a ne likvidovat mrtvé stromy.
Vím to moc dobře, neboť kdybych nedělal nic, tak máme na všech stromech mšice s mravenci a topoly by nám sežrala mandelinka topolová.
Základem je prevence
Nejprve je potřeba, zaměřit se na prevenci, ušetří vám to ve výsledku spousty času a peněz:
- Sázíme místní druhy, kterým se daří v okolí
- Ideálně pravokořenné sazenice vypěstované ze semínka
- Volíme stromy vhodné pro dané podmínky
- Dáváme pozor, jak správně pěstovat stromy
- Pomáháme rostlinám mykorhizou
- Využíváme v terénu svejly pro zadržení vody
- Vylepšujeme půdu vlastním kompostem
- Mulčujeme půdu kolem stromu
- Sázíme zelené hnojení a kropíme půdními bakteriemi
- A nakonec rostlinám pomůžeme tím, že jim vytvoříme prostředí lesa
I přes to všechno pravděpodobně narazíte na některého ze škůdců, které jsou u nás v přírodě přemnožení.
Jak na vybrané škůdce
Nyní vám názorně představím, jak jsem postupoval v boji se škůdci. Postupně doplním ty, se kterými mám již nějakou pozitivní zkušenost.
Mravenci
Zkoušel jsem na mravence ledacos.
Přírodní postřiky – nezabralo
Voda s olejem – Zabírá jen nárazově
Jed na mravence – zabere dočasně na jednom místě, mravenci jsou časem vůči němu imunní
Lepové pásy – nezabírá, lep časem mizí a mravenci si cestu najdou
Natírací lep na kmen stromku – zabírá, ale je potřeba jej pravidelně obnovovat.
Co mi tedy zabralo: Kombinace zrnkového jedu na mraveniště (pozor na přítomnost dětí či kontaminaci pitné vody) a lep na kmen stromu, který je však potřeba pravidelně obnovovat.
Mšice
Na mšice mi celkem dobře zabírá voda smíchaná s olejem. Stačí několikrát postříkat a mšice se udusí a zahynou.
Problém u mšic však nejsou většinou samotné mšice, ale mravenci. Mšice totiž mají své predátory: jako např. škvory či slunéčka.
Jenže mravenci mšice záměrně pěstují a chrání je před predátory. Je tedy potřeba nejprve vyřešit mravence a poté teprve mšice.
Co mi na mšice moc nezabralo je např. velmi doporučovaný výluh z tabáku (který ale může zabít i samotnou rostlinu), nebo různé výluhy z rostlin, které prý mravencům nevoní (máta či levandule).
Slimáci (plzáci)
Vím, že někteří lidé mají obrovský problém se španělskými plzáky. My jsme tento problém minulý rok neměli a až tento rok jsem zaznamenal vyšší výskyt tohoto škůdce.
Příčinou je zřejmě to, že jsem letos založil více kompostů a to je vhodné místo, kde plzáci kladou vajíčka.
Druhým důvodem je to, že letos byly velmi vydatné deště a v takovém prostředí můžeme vidět plzáky roztahané po celé zahradě.
Proč pro mě nejsou plzáci takovou zkázou?
Používáme vyvýšené záhony, skleník a štěpku.
Plzáci se na vyvýšené záhony dostávají hůře, stejně tak štěpka poměrně zpomaluje jejich pohyb (na rozdíl od krátce zastřižené trávy).
Do skleníku se zatím nedostali, neboť ho na noc zavírám a plzáci jsou nejvíce aktivní ve večerních hodinách.
Dalším důvodem je to, že máme na zahradě spoustu jiných listových plodin, které je zabrzdí. Obecně je naše zahrada trochu džungle a mají spousty potravy a nemají důvod ožírat naší zeleninu v záhonech, neboť se k ní ani nedostanou.
Těch několik plzáků, co jsem v záhonech našel, tak jsem je posbíral do kbelíku a poté posypal solí. Sůl je bezpečně zlikviduje.
Pokud máte více plzáků a slimáků, můžete zvážit nasazení indických běžců, kteří slimáky požírají.
Mandelinka topolová
Záhy poté, co jsem zasadil topoly a objevili se první větší listy, tak jsem si všiml, že jsou některé okousané.
Netrvalo to moc dlouho a všude na rostlinách jsem viděl malé červené brouky. Zjistil jsem, že se jedná o mandelinku a její larvy se živí listy. Pokud bych je nechal, z listů by nic nezbylo, množí se velmi rychle.
Co mi nezabralo:
Postřik vodou s olejem ani svazek máty pro odpuzení.
Co mi zabralo:
Mospilan (bohužel chemický postřik, ale stromů neublíží a mandelinky zlikviduje).
Problém se bohužel občas opakuje, takže je potřeba postřik aplikovat znovu a hlídat, zda se neobjevují nové ožrané listy nebo vajíčka.
Skvrnitost listů třešně
Na jedné třešni jsem bohužel objevil, že listy mají červené až fialové skvrny a postupně listy červenaly a poté opadaly.
Našel jsem, že se jedná o houbovou chorobu, která přezimuje na napadených listech a šíří se zejména po deštivém a následném teplém počasí (to by letos odpovídalo).
Prevence je spálit spadané listy a na jaře po odkvětu provézt chemický postřik (zatím nevyzkoušeno).
Kadeřavost broskvoní (meruněk, nektarinek)
Našel jsem u jedné nektarinky. Neřešil jsem to žádným postřikem zatím.
Zkroucené listy jsem otrhal a kadeřavost zatím zmizela.
Uvidíme na jak dlouho.
Žloutnutí listů stromů
U několika stromů se nám bohužel vyskytlo předčasné žloutnutí a následný opad listů. Rostlina poté zastaví růst a postupně větší část stromu odumírá.
Příčiny mohou být následující:
- Přemokření a následné uhnívání kořenů
- Nebo naopak vysušení a nedostatek vody
- Poškození kořenů
- Bakteriální choroba
Jak to řešit:
Je potřeba nejprve rozlišit, zda bylo žloutnutí. způsobeno nadbytkem nebo naopak nedostatkem vody. Případně jinou příčinou.
U minimálně dvou stromů vím, že bylo způsobeno spíše nadbytkem, neboť se to stalo po velmi intenzivních deštích. U těchto stromů jsem dočasně odkryl mulč a nechal půdu trochu vyschnout. Žluté listy jsem odstranil.
Možným důvodem může být i nedostatek draslíku vlivem vyplavení živin po vydatných deštích. To se dá napravit vhodným hnojivem a doplněním živin.
U dalších stromů se toto žloutnutí projevilo až později, poté co naopak nějakou dobu nepršelo a byla velká vedra. Zde jsem naopak stromy více vydatně zalil a mulč jim zesílil.
U některých stromů došlo i k usychání listů. Myslím, že je to dané tím, že se nacházejí na místě, kde celý den praží sluníčko a není zde žádný stín. Takové stromy je možné dočasně zastínit a více jim dopřávat večer zálivku.
Zda se jedná o nějakou jinou příčinu nedokážu momentálně zjistit. Uvidíme, zda se stromy vzpamatují, nebo odumřou úplně.
Důležitá je druhová rozmanitost
Osobně i z tohoto důvodu sázím raději více stromů a více různých druhů. Pokud vám několik stromů odumře, tak to samozřejmě zamrzí, ale pořád vám může zbýt spoustu jiných stromů.
Dost často se stává, že zasadíte nějaký strom na nevhodné místo či celkově není vhodné prostředí pro daný druh. Toto nejlépe poznáte experimentováním a příroda si časem sama vyselektuje, které stromy jsou vhodné a které ne pro dané prostředí.
Časem doplním případné další objevené škůdce a výsledky naší léčby.
